O Sloupnu
Historie obce Sloupno
(c) Pavel Draštík
| ROK | UDÁLOST | PRAMENY |
| 1278 | První písemná zpráva o jakési tvrzi Sloupno u Nového Bydžova je z roku 1278. Tvrz je v písemných materiálech připomínána později několikrát. Předpokládá se, že ves Sloupno již existovala, ale není písemně doložena. V té době existovala východně od Sloupna ves Drahobelice, která později zanikla. | L |
| 1311 | Slupnam | |
| 1311 | Ves Sloupno je prvně zmíněna v písemných pramenech | RBM |
| 1334 | Druhá písemná zpráva o vsi. Ves byla sídlem Vochka Bydžovského ze Sloupna, který byl roku 1359 starším v Bydžově. | RBM |
| 1377 | Vochek Bydžovský ze Sloupna, který byl roku 1359 starším v Bydžově, prodal úrok na Sloupně hrádeckému kostelu (Hrádek). | RBM |
| 1380 | Je v písemných pramenech uváděn Věnek ze Sloupna, pochází z rodu, jenž nosili na štítě plechovnici. | HZaT |
| 1393 | Slúpna | |
| 1393 | Tento rok je uváděn Ješek řečený Bradáč z Hlušic, jinak ze Slúpna | SÚA, DD |
| 1395 | Před tímto rokem Ješek řečený Bradáč z Hlušic, jinak ze Slúpna zemřel. | SÚA, DD |
| 1408 | Před tímto rokem zemřel Václav řečený Slúpenský. | SÚA, DD |
| 1411 | Jsou v pramenech uváděny bratři Václav a Petr ze Slúpna. | SÚA, DD |
| 1415 | V tomto roce nacházíme zprávu o smrti Václava ze Slúpna, místopurkrabího karlštejnského, jenž po sobě zanechal syny Vochka z Vysoké, Jana a Jaroše. | SÚA, DD |
| 1415 | Plat na Sloupně měl tehdy rovněž Zdislav řečený Pes, probošt u Všech svatých a kanovník u svatého Apolináře. | SÚA, DD |
| 1417 | Sloupno bylo zřejmě rozděleno mezi více majitelů. Toho roku Mikuláš čili Mikeš Krně ze Slatin a Velkých Hlušic prodal „dědictví své ve Slúpně, poplužní dvůr kmetcí dvory“ a další majetek Janovi řečenému Ospělíkovi z Bydžova. | RT |
| 1419 | Slúpna in Slupnie | |
| 1419 | Jan řečený Ospělík z Bydžova koupil od Litka ze Slúpna další poplužní dvůr a kmetcí dvory ve Sloupně. | RT |
| 1427 | Slúpna | |
| 1427 | V pramenech jsou zmiňováni Václav Pšenička ze Slúpna a Jan ze Slúpna. | AČ |
| 1431 | Toho roku je zmiňován Petr ze Slúpna, rychtář v Chlumci, jenž měl bratry Mikeše řečeného Petrabacha z Plačic, kdysi purkrabího na Bydžově a Jaroše ze Slúpna. | SÚA, DD |
| 1437 | Toho roku „súsedé a lidé ze Slúpna “ vyznali, že jejich jediným pánem ve Sloupně býval Jan Ospělík z Bydžova, jenž je však před 16 či více lety“ postoupil Kunšovi z Křečova, kterému patří dodnes. | AČ |
| 1439 | Do tohoto roku je připomínán na dvoře Jan syn Václava ze Slúpna. | HZaT |
| 1442 | V tomto roce Václav Pšenička zapsal své manželce Kačce 200 kop „na svém dědictví ve Slúpně, tvrzi (municione), poplužním dvoře, kmetcích dvorech a mlýně“. | RT |
| 1443 | Toho roku se v písemných pramenech setkáváme s Jarošem ze Slúpna. | RT |
| 1451 | Do tohoto roku je připomínán na dvoře Jaroš syn Václava ze Slúpna. Zdali držel i tvrz se ve spisech neuvádí. | HZaT |
| 1454 | Slaupnie | |
| 1454 | Před tímto rokem ve Sloupně zemřel Jan Ospělík z Bydžova. Téhož roku jsou jako majitelé Sloupna, Slatinek a Zachrašťan uváděny spolu Pavlík z Chotěšic, Kuneš z Křečova, Mikuláš z Janovic a Jaroš z Bydžova. | SÚA, DD |
| 1454 | August Sedláček se ve své knize rozvádí, že Sloupno drželi čtyři vladykové a poněvadž proti právu královu a mimo řád zemský ve své díly se neuvazovali, nemalé z toho povstaly pře. | HZaT |
| 1454 | Slúpna | |
| 1454 | Téhož roku se v jiných pramenech opět vyskytuje Jaroš ze Slúpna. | AČ |
| 1456 | V tomto roce se uvádí, že po smrti Jana Ospělíka z Bydžova připadly jeho statky ve Sloupně a Zachrašťanech Soběslavovi z Miletína a Hynkovi z Valdštějna. | SÚA, DD |
| 1477 | Roku 1477 na Sloupně Jan Ryšán a Macek padělali peníze, za což byli zbaveni veškerého majetku, mezi nimž je uváděn poplužní dvůr. | SÚA, DD |
| 1487 | Dovídáme se, že Jan Ryšan a Macek za dělání falešných peněz o dotčený statek a bezpochyby i hrdlo propadli. Po té co zahynuli, po léta ve vsi sídla panského ve vsi nebylo. | HZaT |
| 1516 | Na počátku 16. století drželi Sloupno Martin a Bořek Radíkovští z Hrádku, po nich pak část vsi byla majetkem Kateřiny, dcery Jana z Hrádku, zatímco tři kmetcí dvory náležely Haškovi Zvířetickému z Vamberka. To vše koupil roku 1516 Vilém z Pernštejna a připojil tak Sloupno k chlumeckému panství. | HZaT |
| 1533 | Sloupna | |
| 1533 | V tomto roce měla vesnici zapsanou od Vojtěcha z Pernštejna Johanka z Dědibab, která tehdy plat ze vsi Sloupna odkázala dětem své dcery Mandaleny z Houbic, někdy manželky Jana z Maličína | AČ |
| 1549 | Slaupno | |
| 1549 | Jaroslav z Pernštejna jménem svým i svých bratří Vratislava a Vojtěcha prodal „ves celau Slaupno“ i s dvaceti lidmi ve Starém Bydžově Janu Kluckému z Libodřic. | SÚA/DZV |
| 1549 | Za Jana Kluckého z Libodřic se Sloupno po letech stalo opět šlechtickým sídlem. | HZaT |
| 1553 | Jan Klucký zemřel a o dědictví se dělili synové Purkart, Petr, Jindřich a Václav. Sloupno připadlo Purkartovi. | HZaT |
| 1603 | Purkart Klucký z Libodřic a na Sloupně zemřel a pochován byl na Metličanech. Sloupno po jeho smrti připadlo Václavovi Kluckému. | HZaT, ANM |
| 1610 | Václav Klucký prodal 2. srpna „ves celou Sloupno se vším k ní příslušenstvím, s dvorem panským v téže vsi“ i mlýnem a podacím (patronátním) v Metličanech za částku 19500 kop míšenských Jindřichu Maternovi z Květnice a na Přítoce. | SÚA/DZV, HZaT |
| 1619 | Jindřich Materna z Květnice a na Přítoce povahy násilné se na ulici v Novém Bydžově pral s Janem Fignerem, úředníkem ve Smidařích. Po jeho smrti se Sloupna ujal jeho syn Jan Jiří, který slavnému Komenskému v trpkém jeho vyhnanství útulku na Sloupně popřál. | SÚA/DZV, HZaT |
| 1628 | Jan Jiří Materna z Květnice prodal za 20000 kop míšenských a 100 dukátů „tvrz Sloupno, při též tvrzi dvůr poplužní s poplužím“ Albrechtovi z Valtštejna. | SÚA/DZV |
| 1634 | Po Valdštejnově zavraždění v Chebu byl sloupenský statek zkonfiskován. | SÚA/DZV |
| 1636 | Sloupenské panství přešlo do majetku Mikuláše hraběte Desfouursa, „Jeho Milosti císařské vojenské rady, komorníka, generálvychtmistra a nařízeného nejvyššího“. Statek Sloupno přidělený od Jeho Milosti císařské k správě postoupené byly, již nyní dědičné. | SÚA/DZV |
| 1654 | V tomto roce měla ves 25 domů z toho bylo 17 osídlených. Zbylé byly spustlé po válečných útrapách. | SObA |
| 1662 | Po smrti Mikuláše hraběte Desfoursa učinil závětí univerzálním dědicem svého syna Albrechta Maxmiliána hraběte Desfoursa, avšak na sloupenském statku bylo zapsáno 20 000 zlatých pro manželku Barboru Markétu. | SÚA/DZV |
| 1663 | V listopadu byl sloupenský statek odhadnut, přičemž tvrz, sice jen ze dřeva, ale dobře stavěná, byla odhadnuta na 500 kop míšenských, poplužní dvůr se všemi budovami a ovčíny na 450 kop míšenských, na 200 kop míšenských byla odhadnuta bažantnice a na 300 kop libosad a velký ovocný sad. | SÚA, NM |
| 1663 | Nastupuje opat Thomas Sartorius, který později kupuje sloupenské panství. | kB |
| 1664 | Albrecht Maxmilián hrabě Desfours odstoupil své nevlastní matce sloupenský statek. | SÚA/DZV |
| 1669 | V červnu prodala Barbora Markéta ovdovělá hraběnka Desfousová, rozená svobodná paní Khunová z Belasy, sloupenský statek a k němu patřící poplužním dvorem, pivovarem a sladovnou za 24300 zlatých Adolfu Vilému svobodnému pánu z Polžic a Bezdružic. | SÚA/DZV |
| 1671 | Adolf Vilém Harant se brzy po koupi statku rozhodl prodat jej břevnovsko- broumovským benediktínům. Opat Tomáš Sartorius totiž hodlal koupit nějaký statek, na němž by bylo možno pěstovat ječmen pro potřeby broumovského klášterního pivovaru. Sloupno tomuto záměru vyhovovalo, | SÚA, ŘB |
| 1671 | Ještě před koupí na přelomu let 1671 a 1672 byl sloupenský statek odhadnut, tvrz sice jen ze dřeva, ale dobře vystavěná byla odhadnuta na 500 kop míšenských, poplužní dvůr s nově postavenou obilní sýpkou, dobře vystavěnými stájemi, stodolami a ovčíny, kde je možno chovat přinejmenším 500 kusů ovcí byl odhadnut na 600 kop míšenských, tvrz, bažantnice, libosad a velký ovocný sad jsou oceněny stejně jako roku 1663. | SÚA, SObA |
| 1672 | 3. ledna byla uzavřena prozatímní kupní smlouva a 29. dubna smlouva definitivní, v niž Adolf Vilém svobodný pán z Polžic a Bezdružic prodal statek zvaný Sloupno a k němu patřícím poplužním dvorem, ovčínem, krčmami, pivovarem a sladovnou za 24 300 zlatých břevnovskému opatu Tomáši Sartoriovi a celému konventu. | SÚA, ŘB |
| 1672 | Hned po koupi statku, dal opat od základu postavit novou ratejnu, čili čeledník ve dvoře Sloupno i novou kancelář. Obě dřevěné stavby postavil tesařský mistr Hans Schantz. | SObA |
| 1673 | V posledním čtvrtletí a následující rok se konaly přípravy pro zamýšlenou stavbu nové rezidence, stavbě nového obytného domu čili zámečku. | SObA |
| 1675 | Zahájena vlastní stavby rezidence. Stavba byla roubená s klenutým sklepem a pravděpodobně byla postavena poblíž staré tvrze. Z průběhu prací na nové rezidenci se dochovaly pravděpodobně všechny účetní dokumenty, tak lze určit jak stavba probíhala. Například domácí chalupníci v počtu dvanácti kopali jeden den sklepní jámu a za to dostali 1 zl. a36 kr. nebo „pražským tesařům“ bylo placeno cestovné půl sudu piva v ceně 3 zl. 45 kr. | SObA |
| 1676 | Přestože se na nové budově ještě pracovalo byla již do té míry hotová a způsobilá obývání, že ve dnech 11. a 12. května pan inspektor přenášel věci Jeho Milosti ze staré budovy do nové. V tom roce již opat v nové rezidenci pobýval. | SObA |
| 1686 | Jan Vejkart hrabě z Herbetrštei prodal dvůr Podolibský (jehož vysazením povstala ves Chmelovice), ves Králíky, dvůr řeč, Nový dvůr, ves Kobylici s lesy benediktínskému klášteru v Broumově, jenž je se statkem svým Sloupenským spojil. Klášter zaplatil za Smidarský dvůr Podoliby (později Chmelovice) ves Králíky – nový dvůr a něco lesů za 32150 zlatých. | SObA, HZaT |
| 1700 | Opat Othmarus Zinke nahrazuje Thomase Santoriusa. | kB |
| 1738 | Opat Benno II. Löbl nastupuje vládu. Za jeho působení se postavil sloupenský zámek. Opat Benno Löbl působil do roku 1751. | SÚA/ŘB |
| 1740 | Založena ve Sloupně Obecná škola. | SObA |
| 1740 | Dle účetních knih probíhá výstavba nové kamenné rezidence. Přesnější datum zahájení stavby není možno v písemnostech najít. Ani stavitel není znám, předpokládá se, že se na stavbě významně podílel stavitel Ignác Kilián Dientzenhofer. V době výstavby zámku je v břevnovských i broumovských diářích uváděno, že I. K. Dientzenhofer často do Sloupna zajížděl i na více dní. | SÚA/ŘB |
| 1744 | Krajem táhne pruské vojsko, sloupenský dvůr zůstal netknutý, jelikož nepřítel přešel přes Metličany. | SÚA/ŘB |
| 1744 | V tomto roce jsou zmiňovány nové hodiny s cimbálem od Zachariáše Dietricha. Je dochováno několik účtů ke sloupenským hodinám i za práci na nich. U některých položek se dochovalo i podrobné rozúčtování. | SÚA/ŘB |
| 1745 | Je zhotoven oltářík do zámecké kaple zasvěcené svatému Benediktovi. To lze považovat za závěrečnou etapu výstavby zámecké rezidence. | SÚA/ŘB |
| 1747 | V letech 1746 a 1747 je posíláno na stavbu ve Sloupně několik značných částek. Ze zápisů není uvedeno na jakou stavbu byly částky posílány. Vzhledem výše peněžních částek se dosvědčuje, že se jednalo o větší stavbu. Ve Sloupně připadá v úvahu zámek případně dvůr. | SÚA/ŘB |
| 1752 | Nastupuje opat Friedericus Grundmann. | kB |
| 1773 | Opatské funkce se ujímá Stephanus Rautenstrauch | kB |
| 1776 | Z břevnovsko-broumovských opatů pobýval ve Sloupně za povstání na Broumovsku opat Stephanus (Štěpán) Rautenstrauch. | SObA |
| 1786 | Nastupuje opat Jacobus II. Chmel | kB |
| 1787 | Z toho roku pochází první známý inventář sloupenské rezidence. | SÚA, ČSÚ |
| 1788 | Správcem statku byl J. Dobiášovcký. Později s ním je vedený proces. | SObA |
| 1796 | Ve Sloupně se dne 5. 7. 1796 narodil populární a uznávaný hudební skladatel a kapelník Josef Hnojil. Působil hlavně na Moravě, kde v Brně 20. listopadu 1852 zemřel. Zaměřoval se zejména na skladatelskou, dirigentskou, pedagogickou činnost. Byl uznáván jako hudebník a specialista na kulturní činnost. | L |
| 1806 | Nastupuje opat Fortunatus Böhm. | kB |
| 1818 | Nastupuje opat Placidus Benesch. | kB |
| 1825 | Zpráva z toho roku uvádí na místě staré tvrze sad, obehnaný vodním příkopem. | OA |
| 1830 | Po stržení staré roubené školy byla na jejím místě vystavěna zděná přízemní budova | OA |
| 1833 | Dle sčítání lidu v tomto roce žilo na velkostatku Sloupno celkem 1189 poddaných české národnosti. V té době patřily k velkostatku obce Sloupno, Chmelovice, Kobylice, z části pak Králíky, Metličany a hostinec ve Starém Bydžově. | SObA |
| 1844 | Nastupuje opat Johannes Nepomuk Rotter. | kB |
| 1846 | 20.2.1846 se ve Sloupně narodil Eduard Hudek. Výuční místo a další zahradnická praxe nejsou známé. Od roku 1868 až do roku 1921 byl nejdéle sloužícím vedoucím zámeckým zahradníkem ve Sloupně. Zemřel 25.5.1921. Pochován ve Sloupně východně od márnice. | ZM |
| 1846 | Postavena obecní zvonička se zvonem, který byl za první světové války vojskem sundán. | OA |
| 1850 | Pokrývačský mistr Josef Smrt opravoval střechu zámku poškozenou vichřicí. Na opravu potřeboval 4600 tašek a 20 prejzů. | SObA |
| 1854 | Sloupno | |
| 1856 | V tomto roce byla rozdělena správa velkostatku Sloupno na správu Sloupno a správu Chmelovice. Z obou míst byly posílány pravidelná hlášení do Broumova a po přezkoumání vráceny zpět. | SObA |
| 1861 | V tomto roce kupuje Josef Eduard Proche ve Sloupně malou zemědělskou usedlost o výměře 1,2 ha. Tady se začal plně věnovat ovocnictví. | ZM |
| 1863 | Snesena stará zámecká věž a postavená zcela nová. Dle účetních knih pracovali na nové věži tesaři od dubna do září. Ve spisech je uváděno i čištění cihel, lze se proto domnívat, že původní věž zámku byla hrázděná. | SObA |
| 1868 | Roku 1868 byl veškerý pozemkový majetek Sloupenského panství převeden na jednu pozemkovou složku a takto vzniklý Velkostatek Sloupno měl celkovou výměru 1.479,50 ha dle katastrálního sumáře z roku 1833. Z plochy, které patřilo sloupenského velkostatku, připadlo na dominikál (panská půda, kterou vrchnost obdělávala ve své režií) 1.206,39 ha z toho bylo 429,16 ha lesů, zahrad, ostatních polí a pastvin. Rustikální půda, to jest půda, která byla v dědičné držbě a tvořila jí jen orná půda, zahrady a rustikální pastviny, kterých bylo 25,90 ha. Sloupno bylo založeno na zemědělském podnikání a proto bylo závislé na rozmarech počasí. Sloupenský velkostatek měl dva dvory, Sloupno a Chmelovice (dříve Podoliby), a z obou míst byla posílána pravidelná hlášení do Broumova a tam byly přezkoumány, vráceny a archivovány. | SObA |
| 1870 | 21. prosince slavnostně otevřena železniční trať Velký osek – Nový Bydžov – Smidary – Ostroměř, která protnula katastrální území Sloupna. | L |
| 1877 | Byla u školy založena školní zahrada | OA |
| 1882 | Druhá třída obecní školy byla povolena 1.1.1982, avšak otevření se uskutečnilo až od 1.1.1886. | OA |
| 1885 | V tomto roce byla vystavena druhá školní budova s tělocvičnou a 1. ledna 1886 se uskutečnilo otevření druhé třídy. | OA |
| 1886 | Nastupuje opat Rupertus Smolík. | kB |
| 1887 | Nastupuje opat Bruno Čtvrtečka. | kB |
| 1888 | Z toho roku pochází zpráva o zřízení kovových dveří na půdu. Tyto úpravy souvisí s podstatnými změnami krovu. | SObA |
| 1893 | 11. února kupuje velkostatek tříradličnou harku (pluh na mělké orání) za 40 zlatých. | SObA |
| 1893 | Dle vynesení C. K. okresního hejtmanství v Novém Bydžově byly stanovy schváleny dne 31.7.1893 na základě zmocnění C. K. místodržitelství. Tak byl založen Sbor dobrovolných hasičů ve Sloupně a již v roce založení měl 24 činných členů a 77 členů přispívajících. | OA |
| 1893 | Dne 18. června 1893 zakoupila obec za 785 zlatých čtyřkolovou ruční stříkačku na které byl nápis „Obec Sloupno 1893“ Stříkačka byla vybavena strojem sacím, soustavy dvoukuželové s klapkovými zámyčkami, které byly vybaveny přístrojem proti zamrznutí. Na stříkačce zářil vyleštěný měděný větrník, sací regulátor a dva mosazné cylindry s písty. Sedačky na stříkačce byly v předu i v zadu s polštářovým sedadlem, dále byl na ní velký naviják na hadice a pro jízdu v noci byly důležité i dvě ozdobné svítilny. Stříkačka byla poprvé použita 11 dní po jejím zakoupení, kdy v ranních hodinách vypukl požár v domě pana Matěje Matouše čp 16 a 17. | OA |
| 1894 | Josef Eduard Proche vypěstoval jablko s názvem „Sloupenský malináč“. | ZM |
| 1895 | Založen spolek divadelních ochotníků ve Sloupně. | OA |
| 1897 | V tomto roce byl starostou obce Josef Langer a správcem velkostatku Josef Heřman. | SObA |
| 1901 | Přípisem okresního školního rady v Novém Bydžově ze dne 20.2.1901 byla schválena nástavba prvního patra na původní budovu školy. | OA |
| 1901 | Adaptovaná budova školy byla slavnostně předána do užívání dne 1. září 1901. Druhá školní budova se proměnila v obecní hostinec a později v Obecní úřad a prodejnu. | OA |
| 1904 | Od tohoto roku je v obci činná spolek Hospodářská beseda. | OA |
| 1905 | V tomto roce ukončil činnost sloupenský pivovar s ročním vývarem až 1000 hektolitrů. S pivovarem zanikla i chmelnice, která byla severně od velkostatku. | |
| 1905 | V obci založen spořitelní a záložní spolek. | OA |
| 1908 | Na své zahradě zemřel dne 12. prosince krátce před svými šestaosmdesátými narozeninami významný sloupenský občan Josef Eduard Proche. Byl ve světě uznávaný ovocnář – pomolog. Pochován je na místním hřbitově. | ZM |
| 1914 | 26. VII. 1914 o sloupenské pouti vypukla první světová válka. Narukovali mladší ročníky a postupně ostatní muži až do 50 let. | OA |
| 1917 | Na přelomu let 1917 a 1918 vypukly v obci nakažlivé choroby – nemoci (španělská chřipka a neštovice). Mnoho obyvatel onemocnělo, byla uzavřena škola a pět lidí zemřelo. | OA |
| 1918 | 28. října byl v Praze převrat. Tato zpráva se dostala do Sloupna pozdě večer kolem 11-12 hodiny noční přišel do Sloupna od Skřivan průvod bydžovských lidí k němuž se přidalo mnoho sloupenských lidí. Průvod táhl za zpěvu a hluku Sloupnem. Shazovali rakouské orlice, z nerozumu a v horečce shodili také znak českého lva s domu starostova a na obecním domě rozbili tabuli návěstní a vyhláškovou. | OA |
| 1919 | 15 a 16 června 1919 se konaly v osvobozené vlasti první volby a ve Sloupně bylo zvoleno patnáctičlenné zastupitelstvo do jehož čela byl zvolen starosta pan František Skalický povoláním zedník. | OA |
| 1920 | V obci začíná svou činnost osvětová komise pod vedením učitele Josefa Koníčka. | OA |
| 1920 | Od Nového Bydžova přes náves a dále kolem Huškovi hospody bylo vystavěno vedení vysokého napětí 15 000V, spojující Nový Bydžov a Vysoké Veselí. Později byl na toto vedení napojen i obecní transformátor na návsi za školou. | L |
| 1921 | Václav Draštík kupuje od benediktínského panství pozemek bývalé tvrze s číslem popisným 28 o celkové výměře 3844 metrů čtverečných. | OA |
| 1921 | Veřejná lidová knihovna vznikla v roce 1921 sloučením spolkových knihoven – hasičské, besední a ochotnické. Obec přispívala na nákup knih 50 haléřů za každého obyvatele. | OA |
| 1921 | V obci byl zaveden telefon. | OA |
| 1921 | Při sčítání lidu mělo Sloupno 905 obyvatel a 157 domů. | OA |
| 1921 | 24. listopadu 1921 v 10 hodin dopoledne proběhla kolaudace rekonstruovaného shořelého mlýna za účasti mlynáře Josefa Šnora z čísla popisného 35. Kolaudaci svolal okresní hejtman Tamchyma. | SObA |
| 1921 | Zrušený pivovar upraven na dělnické byty, které byly kolaudovány dne 6. prosince 1921 vrchním stavebním radou panem Velínským a data byly předány stavebního úřadu v Poděbradech. | OA |
| 1922 | Václav Draštík získává stavební povolení na zavezení vodních příkopů a urovnání pozůstatků valů z bývalé tvrze. | OA |
| 1922 | Kronikářem obce byl Josef Bobek - učitel ve Sloupně. | OA |
| 1922 | Nastupuje opat Guilielmus Rudolf | kB |
| 1922 | Dlouholetou historií měl Ženský sbor ustavený v roce 1922, který se později přeměnil na Svaz žen. | OA |
| 1923 | V lednu zasáhly Sloupno velké povodně a byly zatopeny níže položené stavení. | OA |
| 1923 | J. Vobořil čp. 6, J. Skalický čp. 5, J. Hruška a V. Věchět se dohodli a svým nákladem postavili nový most na pole k Metličanům před Bydžovem. Most byl postaven v místě chatrné lávky, která stávala v místě starého brodu. | OA |
| 1923 | Druhé svobodné volby se konaly 16.srpna 1923 a zúčastnilo se jich 442 voličů a 41 voličů se k volbám nedostavilo. Bylo zvoleno patnáctičlenné zastupitelstvo, které se poprvé sešlo na ustavující schůzi 3. října a zvolili starostu obce pana Františka Frydrycha, rolníka z čísla popisného 38. | OA |
| 1924 | 15. prosince se ve Sloupně začalo slavnostně svítit elektrickou energií. Poplatek za 1 kW světelnou byl 3 Kč a za 1 kW motorovou se platil 2,7 Kč. | OA |
| 1925 | Na pozemních sloupenského velkostatku, na poli za dráhou se v roce 1925 konal letecký den, kterého se zúčastnilo dle obecní kroniky kolem 8000 lidí. Předvedeny byly dva vojenské aeroplány. | OA |
| 1925 | K 31. XII. proběhlo sčítání zvířectva. Koně 37, skot 381, kozy 134, vepři 308, králíci 89 a drůbež 1398 z toho 39 kohoutů, 1101 slepic, 250 hus a 8 kachen. | OA |
| 1926 | Nastupuje opat Dominicus Prokop. | kB |
| 1926 | Opravena obecní zvonička a opatřena novou stříškou | OA |
| 1926 | V tomto roce se po dlouhých jednání povedlo od velkostatku získat 29 parcel a ještě v tom roce postavit 15 domků a pan Štumpa, stačil postavit v roce 1926 stodolu. | OA |
| 1926 | Archeologické nálezy, které byly objeveny při kopání písku v místním písníku. Ve vrstvách písku byly objeveny vrstvy v nichž se nacházely úlomky hliněných nádob a dva pazourkové nožíky. | muzeum Nový Bydžov |
| 1926 | 26. listopadu se narodil v chaloupkách Václav Vojtěch syn Boženy Vojtěchové rozené Čapkové a Václava Vojtěcha, cestovatel a první Čechoslovák na Jižní točně. Byl i prvním Čechem oceněn Kongresem USA. | L |
| 1926 | Ke konci roku bylo v obci 932 osob (460 mužů a 472 žen). V ten rok se narodilo 12 chlapců a 7 děvčat, zemřelo 6 mužů a 3 ženy. | OA |
| 1928 | U Vobořilových stával dřevěný kříž, který původně stál u obecní školy, ale když si občané postavili boží muka kamenná přemístili kříž na konec návsi. Kříž nesoucí letopočet 1828 byl silným větrem s vichřicí dne 3. února 1928 poražen. Někteří občané se dali dohromady a za zničený kříž postavili nový. | OA |
| 1929 | Velké mrazy. V polovině února ukázal školní teploměr -34°C, Cidlina zamrzla až na dno. Umrzla zvěř i ptactvo. Ve škole byly od 17. do 28. února prázdniny, protože se škola nedala vytopit. Po zimě bylo napočítáno 1109 umrzlých stromů. | OA |
| 1929 | 26. března 1929 vypukl půl hodiny po půlnoci požár v domku pana Jaroslava Košťála. Při hašení dobrovolným hasičským sborem bylo poprvé použito motorové stříkačky. Stroj od firmy Stratílek z Vysokého Mýta pracoval bezvadně, přestože bylo nataženo 400 metrů hadic. | OA |
| 1929 | 16. června bylo dáno do užívání v sále u Hušků nové stabilní jeviště. | OA |
| 1929 | 23. června 1929 byl vysvěcen obnovený kříž na návsi. Z Nového Bydžova šlo procesí v jehož čele šlo šest kněží z Nového Bydžova a okolí. Celého aktu využila lidová strana k volební agitaci. Účast lidovců byla veliká, sloupenští občané se zúčastnili pouze jako přihlížející diváci. Kolem kříže byl nízký plůtek a okolní prostor tvořila kvetoucí zahrádka a okolí bylo udržováno v čistotě. | OA |
| 1929 | Od západu se přihnala prudká bouře, po třetím úderu zapálil blesk úplně nové chlévy pana Josefa Kuchaře čp. 2. Okolní objekty byly zachráněny přesto škoda dosáhla 16000 Kč. | OA |
| 1929 | V tomto roce byl místní hřbitov rozšířen od márnice až k trati. | OA |
| 1930 | V lednu proběhlo sčítání domů: Sloupno 158, Sloupínko 19 a roztroušené 7. | OA |
| 1930 | Dne 6. července 1930 se na panských lukách konaly jezdecké závody za účasti asi 5000 lidí. Selské jízdy přijely z bývalých okresů Jaroměř, Nový Bydžov, Nechanice, Hořice, Hradec Králové, Opočno, Česká Skalice, Náchod, Úpice, Chlumec nad Cidlinou a Nové Město nad Metují. Okresy soutěžily o putovní pohár, který získal okres Nový Bydžov a mohl až do příštích závodů používat titul nejlepší okres. Již v sobotu pátého července zvonily po cestách ke Sloupnu podkovy selských koní. Před závody byl zábavný večer v Hostinci u Hušku. Občané vyšli pořadatelům všemožně vstříc a umožnili ubytování jezdců i koní. Dle zápisů v obecní kronice byl pěkný pohled na 300 selských jezdců při nástupu i cvičení po četách. | OA |
| 1930 | Bylo katastrofální sucho, úplně vyschla Cidlina. Voda ve studních se ztrácela. Vlivem sucha a mírnou zimou došlo k přemnožení hladovců. | OA |
| 1932 | Dne 13. července se na schůzi obecní zastupitelstvo usneslo o připojení Sloupínka k sekundární síti ve Sloupně. Práce zadány firmě Langr za celkový obnos 15000 Kč. | OA |
| 1932 | 12. října po sedmé večer vypukl požár domku paní Strýhalové. Dříve tento domek obýval Josef Eduard Proche. | OA |
| 1932 | V tomto roce bylo v obci 53 nezaměstnaných | OA |
| 1932 | K 1. prosinci odešel nájemce velkostatku Al. Mikulec a velkostatek opět převzal řád. Správcem byl pověřen Antonín Steit. | OA |
| 1932 | V době největší hospodářské krize se rozmohlo tancování a dle obecního úřadu bylo v obci během roku 56 tanečních zábav. | OA |
| 1933 | Velkostatek poprvé použil při sklizni žací stroj se samovazem. | OA |
| 1933 | Den brannosti pořádaný 8. 10. 1933 na lukách pod Metličany měl velký úspěch a sešlo se údajně 15000 osob. Ze Sloupna byla velmi veliká účast. | OA |
| 1939 | Broumovští a Břevnovští optati jsou od toho roku odděleny. Z důvodu okupace pohraničí. | kB |
| 1940 | V tomto roce bylo ve Sloupně založeno jedno oddělení školy mateřské pod vedením Milady Zárubové. | OA |
| 1945 | První poválečné volby do Místního národního výboru se konaly 27. května. Za KSČ byl zvolen Šulc Václav, Hrubý Václav, Kancnýř František, Jiřišta Jaroslav, za stranu Čs. soc. dem. Skalický Rudolf, Antoš František, Čapek Jaroslav, Srdínko Josef, za Čs. nár. soc. stranu Sova Josef, Futera Josef, Honzák Josef, Sůra Jaroslav a za Čs. stranu lidovou Drbohlav František, Macnar František, Pour Josef. Předsedou MNV byl zvolen Šulc Václav, I. náměstek Hrubý Václav a II. náměstek Skalický Rudolf. | OA |
| 1947 | V obci založen Český červený kříž a jeho prvním předsedou byl zvolen řídící učitel František Pospíšil. Místní skupina Ččk měla zpočátku 36 členů. | OA |
| 1948 | V únoru byl sloupenský zámek benediktinům zkonfiskován. Od té doby byl objekt těžce poškozen a částečně devastován. | SÚA/SPS |
| 1949 | Zámek byl výnosem ze dne 13. září přidělen Místnímu národnímu v Novém Bydžově. | SÚA/SPS |
| 1951 | Prohlášením ze dne 25. ledna se město Nový Bydžov zámeckého objektu zřeklo. | SÚA/SPS |
| 1951 | Dne 9. června Ministerstvo zemědělství přidělilo zámek Skřivanským rafineriím cukru n. p. | SÚA/SPS |
| 1957 | 9. října bylo ve Sloupně založeno jednotné zemědělské družstvo. Do družstva vstoupilo po přesvědčovací a nátlakové akci 43 zemědělců. Na ustavující schůzi byl zvolen předsedou Jaroslav Frydrych z čp. 164. | OA |
| 1958 | Proběhly zemědělské a zahradnické slavnosti ve Sloupně i Novém Bydžově na počest padesátého výročí úmrtí Josefa Eduarda Procheho. Akce probíhaly pod záštitou ministerstva zemědělství. Při té příležitosti byl před hřbitovem odhalen pomník. | ZM |
| 1959 | Pozemkový majetek někdejšího velkostatku Sloupno obhospodařuje Státní statek Nový Bydžov – Humburky národní podnik, jako hospodářství Sloupno. | SObA |
| 1961 | Zahájena výstavba kanalizace, která pokračovala několik dalších let. | OA |
| 1962 | Dokončena výstavba kravína pro 96 dojnic jižně od obce. | OA |
| 1963 | 19.8.1965 prohlásil ONV Hradec Králové sloupenský zámek kulturní památkou evidenční číslo 2146/6-697. | MKČR |
| 1968 | V tomto roce byl nákladem 5000 Kčs vybudován taneční parket v přírodě na břehu Cidliny za mlýnem. Parket provozoval sbor dobrovolných hasičů. | OA |
| 1973 | Do roku 1973 byla sloupenská škola dvoutřídní a potom školou jednotřídní s 1. až 4. postupným ročníkem. | OA |
| 1980 | Sloupno osada obce Nový Bydžov. | |
| 1990 | samostatná obec Sloupno | |
| 1997 | Započata novodobá rekonstrukce zámecké budovy. V první etapě byla vyměněna střecha v severní třetině zámku. | |
| 1999 | 20. dubna uveden do provozu věžní hodinový stroj na zámku, restaurovaný Petrem a Melanií Skálovými ze Sadské. | L |
| 2002 | Předseda Poslanecké sněmovny Václav Klaus 14. května v Praze udělil obci znak a prapor. | DP |
| 2007 | Zámek byl poprvé celý přístupen veřejnosti. V tomto roce byly uspořádány dny otevřených dveří. Během roku se zámek otevřel celkem třikrát. | |
| 2008 | 26. října uvedena do užívání obnovená obecní zvonička se zvonem Eduard na počest stého výročí úmrtí Josefa Eduarda Procheho. |
| PRAMENY | |
| AČ | Archiv český |
| ČSÚ | Česká státní účtárna |
| SÚA | Státní ústřední archiv |
| SPS | Státní památková péče |
| OA | Okresní archivy |
| SObA | Státní oblastní archiv Zámrsk |
| RBM | Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moravie |
| ŘB | Řád benediktínů |
| RT | Pozůstatky desek zemských království Českého roku 1541 pohořelých |
| DD | Desky dvorské |
| DZV | Desky zemské velké |
| ZM | Zahrádkářské muzeum Hradec Králové |
| L | Odborná literatura |
| kB | Klášter Benediktínů – Broumov a Břevnov |
| HZaT | Hrady zámky a tvrze království Českého, August Sedláček, rok 1887 |
| DP | Dopis předsedy Poslanecké sněmovny. Č.j.:1331/PRED/2002 |
| MKČR | Ministerstvo kultury České republiky. |
| NM | Národní muzeum |
Na této stránce, a podstránkách se dozvíte více o obci Sloupno, rodácích, historii apod.
Následujte následující podstránky o Sloupnu.
